• Úvod • Info • Historie obce • Kontakty obce • Fotografie • Okolí obce • Návštěvní kniha • Kontakt •

  První pohyby důstojníků čs. armády v Těchoníně a přilehlých kopcích začínají v září 1934. Tehdy začaly první obhlídky terénu ohledně budoucí výstavby čs. opevnění. Této první návštěvy zdejšího okolí se osobně zúčastnil i náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí.
  Od této doby se v Těchoníně a okolí čím dál více objevují důstojníci a vojenští inženýři. Během měsíců srpna až listopadu roku 1935 dochází k zaměřování průběhu linie a samotných objektů čs. opevnění v okolních lesích.
  První stavební práce na katastru obce Těchonín započaly 22. července 1936, a to stavbou vojenské silnice k budoucí tvrzi Bouda¹. Nově budovaná silnice začíná u čp. 39 a dále pokračuje podél Těchonínského potoka, pomocí dvou "rejdů" překonává převýšení a končí u vchodového objektu tvrze Bouda. Její délka je 3893 metrů.
  Výstavbě silnice ovšem nejprve předcházelo vyvlastnění pozemků, na kterých měla být silnice postavena. Jednalo se o vykoupení částí pozemků pěti jejich vlastníků, kterými byli František a Berta Effenbergerovi z čp. 39, Karel a Marie Lesákovi z čp. 40, Josef Verner z čp. 44, Karel a Terezie Wotawovi z čp. 168 a Velkostatek Kyšperk, který vlastnil zdejší les. Celkem bylo vykoupeno 19 925 m², stanovená cena za 1 m² činila 2,50 Kč. Toto vykoupení pozemků dodnes dosvědčují hraniční znaky vojenské správy.
  Stavba silnice byla zadána firmě Litická akciová společnost, Praha II na částku 546 779,91 Kč, dokončena a předána k užívání byla 16. června 1937. Během kolaudace stavby 26. srpna 1937 došlo ještě k úpravám v rozpočtu a konečná částka za výstavbu silnice činila 601 826,38 Kč.
  Základem současného stavu silnice je určitě výborná práce a kvalitní materiál použitý tehdy při výstavbě silnice. I dnes zde můžeme vidět ještě například původní propustky, které stále plní svoji úlohu při odvádění vody.

  Druhou stavební akcí, prováděnou na katastru obce Těchonín, byla výstavba objektů opevnění. Největší stavbou bylo budování tvrze Bouda. Ovšem co se objektů tvrze týče, na těchonínském katastru se nachází z pěti vybudovaných pouze vchodový objekt K-Ba-S 22a "Krok".
  Stavba tvrze byla výnosem z 28. srpna 1936 zadána firmě Ing. Zdenko Kruliš, Praha II za částku 19 792 505,10 Kč. Firma staveniště převzala 15. září 1936 a bylo ihned započato s přípravou stavebních prací. Vlastní výstavba začala 1. října 1936 hloubením dvou pracovních šachet a dokončena měla být za 20 měsíců.
Ke dni 30. dubna 1938 bylo na stavbě zaměstnáno 11 úředníků a 807 dělníků. Během výstavby došlo i k neštěstím, jako bylo úmrtí pěti dělníků. Někteří dělníci byli ubytováni přímo v obci, např. v čp. 17 - Franz Effenberger (dnes p. Mikulinec).
  Stavební práce na tvrzi byly v roce 1938 dokončeny a přicházely na řadu specializované firmy, které montovaly vnitřní vybavení, ale především zbraně, kvůli kterým byla tato tvrz stavěna.
  Během květnové částečné mobilizace v roce 1938 dochází k většímu obsazení tvrze vlastní osádkou. Pro obsazení tvrze byl určen zvláštní útvar "Ba", který byl 1. srpna 1938 přejmenován na V. prapor 19. hraničářského pluku. Velitelem tvrze byl mjr. Jan Špale.
  Například 22. května 1938 se na tvrzi nachází osádka ve složení 4 důstojníků a 108 mužů, v září 1938 to bylo 119 mužů. Tento počet byl ovlivněn z toho důvodu, že řada zařízení ještě nebyla dokončena nebo namontována, jinak osádka tvrze při válečném počtu měla činit 316 mužů.
  Veškeré dění na tvrzi uhaslo koncem září 1938 podepsáním mnichovského diktátu. Po tomto aktu dne 2. října 1938 v 7.45 hodin byl vydán osudný rozkaz k vyklizení a ústupu z tvrze Bouda. Veškerý materiál, jako zbraně, střelivo a všechen vojenský materiál, byl odvážen nákladními auty do Jablonného n. O. Poslední část osádky, pod velením poručíka Stanislava Kameníka, definitivně opustila tvrz 9. října 1938 v 9.00 hodin. Mužstvo se přes Těchonín, Jablonné a Libchavy přesunulo do Chocně.
  Vzpomínky poručíka Stanislava Kameníka přibližují ústup takto: "Zachmuřeni procházeli jsme Těchonínem. U kostela byla skupina lidí ve svátečních šatech. Pohněvalo mě to, že vítají příchod okupantů, zastavil jsem se a oni smekli na pozdrav. Byla totiž neděle, ale my jsme ty dny nevnímali. Za Jablonným jsme se spojili s ostatními, pochodovali jsme do Chocně. Lidé v městečkách na nás vyčítavě hleděli, proč z hranic odcházíme. Bylo nám trpko, měli jsme zlost a smutek..."
  V rámci výstavby opevnění probíhal stavební ruch i na jiných místech těchonínského katastru. Jednalo se o výstavbu objektů lehkého opevnění "řopíků" a kabelových objektů.
  Do konce srpna 1938 bylo na zdejším katastru vybetonováno firmou Ing. Drahoš, Vysoké Mýto 11 objektů lehkého opevnění a u 3 objektů byly do této doby provedeny pouze přípravné  práce před betonáží. Stavba úseku lehkého opevnění "A - Mladkov" byla firmě  zadána 1. září 1937. Objekty na těchonínském katastru byly betonovány od 6.-30. září 1938. Tyto řopíky lze vidět v prostoru mezi tvrzí Bouda a kótou Vysoký kámen².
  Další výstavbou, která též patří k opevnění, bylo vybudování kabelové telefonní sítě (podrobněji se tímto tématem zabývám na jiném svém webu: www.cestyzaopevnenim.net - sekce "Kabelové objekty"). V Těchoníně se jedná o stavbu 11 kabelových objektů (často také nazývané "kabelovky" nebo "ústředny"). Na Celenském katastru lze najít tyto objekty tři.
  Tvrzové kabelové objekty (napojené na podzemí tvrze) byly součástí stavby tvrze, čili byly budovány firmou, která stavěla vlastní tvrz. Ostatní objekty, týkající se katastru obce, stavěla firma Ing. Alfréd Jurnečka, Moravská Ostrava. Zdejší kabelové objekty byly betonovány v průběhu května 1938. Tyto "kabelovky" je ještě dnes možné vidět například u bývalé obory na Hejnově (C-21, C-22), ale také přímo v obci, a to ve Stanovníku u čp. 1 - Šimkovi (C-1932). Další kabelový objekt (C-1933) v obci bylo možné vidět až do konce 70. let minulého století, než bylo započato se stavbou nové mateřské školky. "Kabelovka" se nacházela v místech, kde stojí školní jídelna, naproti pomníku s tůjemi (dnes pod navážkou).

  Poslední významnou stavbou v Těchoníně z období konce 30. let minulého století je výstavba kasáren.
Před vlastní výstavbou byly důstojníky v roce 1936 vytipovány tři lokality pro umístění kasárenského areálu:
  - u Čerňovického potoka, východně od silnice na Jablonné n. O.
  - na svazích kopce Hejnova
  - u osady Stanovník
  Dvě varianty byly postupně vypuštěny - první pro svoji velkou vzdálenost, druhá proto, že se nacházela na strmém svahu, takže zvítězila varianta třetí u osady Stanovník.
  Před samotnou výstavbou byly od místních občanů vykoupeny pozemky v místě budoucích kasáren. Jednalo se o vykoupení pozemků od těchto vlastníků: Otto a Josefa Friemlovi z čp. 125, Pavlína a Marie Barnetovi z čp. 3, Václav a Berta Nožkovi z čp. 117,  František a Berta Friemlovi z čp. 64 a Hugo a Marie Schewelovi z čp. 1. Celkem bylo vykoupeno 49 768,5 m². O proti vykoupení pozemků pro stavbu cesty na Boudy, byla zde stanovená cena za 1 m² 0,75 Kč, tedy celková cena za pozemky pro stavbu kasáren činila 37 326,35 Kč.
  Na jaře 1937 armáda vyhlásila soutěž, do které se přihlásilo devět firem, z kterých poté Ředitelství opevňovacích prací vybralo stavební firmu Ing. Václav Rejchl, Hradec Králové. Stavba této firmě byla zadána dne 18. května 1937 s termínem dokončení do 120 pracovních dnů, za částku 7 184 590,15 Kč. Firma stavbu poté zahájila počátkem června 1937. Kasárenský areál firma zcela dokončila a vojenské správě předala dne 15. září 1938.
  Kasárna tehdy tvořily tři ubytovací budovy s celkovou kapacitou 621 lůžek, kuchyně, budova velitelství, ošetřovna, biograf, stáje, kopka na granáty a osvětlovací rakety, skladiště maziv, benzinová přečerpávací stanice, garáže, kůlny na materiál a výcviková střelnice.
  Mimo areál kasáren byly ještě vybudovány tři obytné domy pro důstojníky a jeden dům pro rotmistry. K vykoupení pozemků pro stavbu bytovek došlo od těchto vlastníků: Pavlína a Marie Barnetovi z čp. 3, Josef Filip z čp. 13, Magdalena Schewelová z osady Stanovník čp. 13, Karolina Wondratscheková z čp. 6. Vykoupeno bylo celkem 8912 m². Zde byla cena za 1 m² různá, pohybovala se mezi 1 Kč až 1,50 Kč.
  Stavba těchto domů byla přidělena firmě bratrům Špačkovým dne 6. září 1937. Domy byly dokončeny v červenci 1938. Dle jména stavitelů těmto domům místní obyvatelé říkali "Špačkovny". V současné době (2007) tyto domy procházejí rekonstrukcí.
  Výstavba kasáren v Těchoníně byla určena pro I., V. a VI. prapor 19. hraničářského pluku.
Velitelem I./19. hraničářského praporu byl pplk.pěch. Bohuslav Navara. Tento prapor tvořily tři roty. První rota pro obsazení objektů těžkého opevnění v úseku K-S 25 - K-S 29, druhá pro objekty K-S 30 - K-S 34 a třetí obsazovala objekty linie nad Mladkovem k Adamu - K-S 35 - K-S 38.
  Velitelem V./19. hraničářského praporu byl mjr. pěch. Jan Špale. Jelikož tento prapor obsazoval tvrz Bouda, byl tedy mjr. pěch. Špale zároveň velitelem této tvrze.
  Hraničářský prapor VI./19. měl na starost obsazení tvrze Adam a jejím velitelem byl pplk. pěch. Antonín Kostrhún.
Z výpovědí vojáků těchto praporů vyplývá, že tito velitelé byli armádě oddáni a u osádek měli velkou autoritu.
  V současné době (2007) jsou kasárna využívána pro potřeby armády.

© TĚCHONÍN.net 2010  l  Design by: Pavel.ct