|
Úvod >
Fotografie >
Fotografie
historické - Orlické hory a jejich podhůří |
|
|
| |
•
Fotografie - historické - Orlické hory a jejich
podhůří |
|
|
|
Historické
pohlednice a fotografie obcí a míst z Orlických hor, jejich
podhůří a z okolí Králického Sněžníku.
V převážné většině jde o pohlednice a fotografie z archivu
autora stránek, případně uveden zdroj. Fotogalerie bude při
případném dalším pořízení historických pohlednic a
fotografií doplňována.
Pokud by měl někdo
zájem tuto fotogalerii doplnit o své historické pohlednice
či fotografie z výše zmiňovaných lokalit, nechť
kontaktuje autora těchto stránek. |
|
|
|
|
| |
 |
Vrch (991
m) s dalekými rozhledy v hlavním hřebenu Orlických
hor. Až do roku 1937 zde stávala kaple sv. Anny.
Kaple byla rozebraná přenesena v roce 1937 na okraj
osady Hadinec. Stalo se tak v souvislosti s
výstavbou linie opevnění, která Anenský vrch
překračuje objekty R - 84 Arnošt a R - 85 Anna.
www.orlickehory.net |
|
|
|
|
|
| |
 |
Bartošovice se nacházejí v podhůří Orlických hor ve
výšce 580 m.n.m. na samé hranici České republiky a
Polska v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj
Královéhradecký. Hranicí je řeka Divoká Orlice.
Počátky obce lze datovat od roku 1495, kdy český
šlechtic Jan Bartoušovský z Labouně získal zdejší
území s právem výstavby sídla a drobné výsady, jako
vařit pivo, mít kováře apod. Název obce je údajně
podle prvního obyvatele. Název byl používán až do
17. století, kdy byla obec přejmenována kolonisty na
Batzdorf.
www.bartosovice.eu |
|
|
|
|
|
| |
 |
Červená
Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda.
Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské
kotliny, která se v současné době rozkládá převážně
v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná
hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně
vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m).
www.cervenavoda.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
České
Petrovice je horská obec ve spodní části Orlických
hor, která patřila panství Kyšperskému. Část obce je
po obou stranách potoka Orlička, který se u Pastvin
vlévá do Divoké Orlice. Nadmořská výška je mezi 600
- 650 m.n.m. Obec hraničí severovýchodně s panstvím
Kladským, východně s Německými Petrovicemi (nyní
Petrovičky), jihovýchodně s městysem Mladkov, jižně
s Vlčkovicemi, západně s obcí Klášterec a na severu
s přifařenou obcí Čihák, patřící k panství Žamberk.
www.ceskepetrovice.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Původně
pohraniční osada, nyní samoty v Mladkovské
vrchovině. Název je odvozen od "číhati na kupce",
kteří nechtěli platit clo. Stávala zde hospoda "Ve
mlýně". Odbor KČT Hradec Králové ji r. 1930 koupil,
v letech 1931 - 32 byl objekt opraven. Pod názvem
"Hrádeček" byla chata otevřena pro veřejnost 19.
června 1932. Po roku 1945 pojmenována na chatu Na
Čiháku.
Pozdně empírová kaple sv. Anny s hranolovou věží je
z roku 1849, před ní kříž z roku 1834. |
|
|
|
|
D |
•
Deštné v Orlických horách (Deschnei
im Adlergebirge) |
|
| |
 |
Největší
a nejznámější rekreační středisko v Orl. h. (650 m),
rozložené v údolí Bělé (Alba) a Deštenského potoka.
Roku 1362 se připomíná jako dřevorubecká osada zv.
Dešny, farní ves v majetku kláštera Svaté Pole.
Původním zaměstnáním v prostoru, který byl
kolonizován v 16. a 17. století, bylo tkalcovství,
těžba dřeva. Dvouvěžový kostel sv. Maří Magdalény
pochází z let 1723 až 1725. V období mezi světovými
válkami se půvabná horská obec stává oblíbeným
letoviskem zásluhou propagátorů Orlických hor z
Rychnovska.
www.obec-destne.cz |
|
|
|
| |
•
Dolní Hedeč (Nieder Heidisch) - klášter |
|
| |
 |
Obec byla
založena v 16. století. V historii proslula
řezbářstvím a výrobou varhan. Svou samostatnost
ztratila v roce 1945, kdy se stala součástí města
Králíky. Dominantou vesnice, ale i celého Králicka,
je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V letech
1696-1700 jej zde nechal postavit královehradecký
biskup Tobiáš Jan Becker. V roce 1710 byla dokončena
stavba kláštera servitů, které později vystřídali
redemptoristé. V roce 1950 se stalo toto místo, z
nařízení komunistů, internačním táborem pro
řeholníky.
www.kraliky.eu/dolni_hedec |
|
|
|
|
|
| |
 |
Dolní
Morava je malá obec rozkládající se mezi Orlickými
horami a Jeseníky na úpatí Králického Sněžníku. Část
obce náleží do Národní přírodní rezervace Králický
Sněžník, a právě ten je dominantou zdejšího kraje.
Pod jeho vrcholem pramení řeka Morava, která celou
obcí protéká od severu k jihu malebným údolím,
lemovaným z obou stran dvěma zalesněnými hřbety.
Středem řeky Moravy zde prochází historická zemská
hranice.
www.obecdolnimorava.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Bývalá
horská osada (775m) v údolí potoka na jihovýchodním
svahu Anenského vrchu, vzniklá kolonizací
rokytnického panství v 17. století. Kaple sv. Anny
sem byla přenesena roku 1937 z Anenského vrchu. Po
druhé světové válce zcela zarostla lesem (dnes
přírodní rezervace Černý důl). Ke kapli vede krátká
značená odbočka z rozcestí pod Hadincem.
www.orlickehory.net |
|
|
|
| |
•
Horní Lipka (Ober Lipka) |
|
| |
 |
Ves s
roztroušenou výstavbou podél horního toku
Lipkovského potoka, asi 4 km severně od Králík.
Horní Lipka byla založena v 16. století. Kdysi tudy
procházela stará obchodní cesta do Kladska, proto tu
stávala celnice, která postupem času zanikla.
Dominantou středu obce je filiální kostel sv. Anny z
r. 1818. Obec je součástí města Králíky.
www.kraliky.eu/horni_lipka |
|
|
|
|
J |
•
Jablonné nad Orlicí (Gabel an der Adler) |
|
| |
 |
Název
obce možná pochází od středověkého označení „gablona“,
jež znamenalo celnice. Jablonné se poprvé připomíná
jako trhová obec snad už roku 1093, bezpečné záznamy
od roku 1304. Už koncem 19. století zde byla
rozvinutá výroba kartáčů, klihu, knoflíků, výrobků
ze dřeva a kostelních rouch. Během 20. století
vznikly továrny na klih, na nábytek, elektrická
zařízení a jedna z prvních na telefony a rozhlasové
přístroje. Barokní kostel sv. Bartoloměje nad městem
z roku 1680, přestavěn roku 1725.
www.jablonneno.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Krásná
horská osada Julinčino údolí s romantickou
atmosférou v údolí Říčky u Rokytnice v Orlických
horách byla založena při kolonizaci hor v roce 1690.
Jsou zde zachovány četné roubené chalupy. Údolím
vede turistická značka. |
|
|
|
|
|
| |
 |
Již někdy
před rokem 1280 stávala po obou stranách řeky
roztroušená nízká roubená stavení různých velikostí.
Zpustlý kostel byl obnoven v roce 1452. Vzácnou
památkou z té doby je kamenný základ hlavního
oltáře, stůl, na němž jsou čtyři erby rodu Jiřího z
Poděbrad. Kostel je jednou z nejstarších památek
chráněných státem. Několikrát vyhořel a byl
přestavován. Do roku 1881 byly věže kostela s
baňatými kopulemi.
www.klasterecnadorlici.cz |
|
|
|
| |
•
Králický Sněžník (Grulicher
Schneeberg) |
|
| |
 |
nejvyšší
vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího
pohoří v České republice. Na samém vrcholu v
minulosti stála rozhledna a
několik set metrů pod vrcholem také bouda - Liechtensteinská chata. Obě stavby však byly
začátkem 70. let 20. století zbořeny a v současnosti
zde spatříme jen ruiny rozhledny a základy boudy, u
kterých stojí soška slůněte.
Pod vrcholem se nalézá trojmezní kámen Českého království,
Moravského markrabství a Kladského hrabství.
www.sneznik.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Malé
městečko obklopené malebnými horami a panensky
čistou přírodou se nachází v severní části králické
brázdy v nadmořské výšce 560 m. Nejstarší věrohodný
údaj o tomto místě pochází z r. 1367.
V roce 1935 přikročila československá vláda k
projekci opevnění, jehož nejmohutnější část byla
poté vystavěna právě na Králicku.
www.kraliky.eu |
|
|
|
|
|
| |
 |
Ves jejíž
vznik je datován v letech 1590-1600. Od roku 1951
spojením okolních osad vzniká obec Orlické Záhoří.
Dominantou obce Orlické Záhoří je pozdně barokní
kostel sv. Jana Křtitele z let 1754 - 1763, kterému
předcházel kostel dřevěný z roku 1612.
www.orlickezahori.eu |
|
|
|
|
|
| |
 |
Založení
Kunvaldu je uváděno někdy ve II. polovině 13.století,
první písemnou zmínkou o obci je zápis z roku 1363.
Kunvald je kolébkou Jednoty bratrské, která zde byla
založena v roce 1457 bratrem Řehořem. Vzniku Jednoty
bratrské v této obci je věnována expozice v Domku Na
Sboru (č. p. 238).
www.kunvald.info |
|
|
|
|
|
| |
 |
Nevelká
obec Lanšperk se nachází na návrší nad levým břehem
Tiché Orlice pod stejnojmenným hradem, který byl zde
postaven kolem poloviny 13. století. Od roku 1976 je
obec administrativně součástí Dolního Dobrouče.
www.dolnidobrouc.cz/lansperk |
|
|
|
| |
•
Letohrad/Kyšperk (Geiersberg) |
|
| |
 |
Město
Letohrad leží v podhůří Orlických hor při soutoku
Tiché Orlice a Lukavického potoka. Do roku 1950 mělo
město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle
stejnojmenného hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes
patrné jenom zbytky. Letohrad vznikl sloučením obcí
Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená (Rotnek).
www.letohrad.eu |
|
|
|
|
|
| |
 |
Obec
Lichkov leží v údolí Tiché Orlice, které svírá z
jihu hřeben Suchého vrchu, od severozápadu svažující
se výběžek Orlických hor k sedlu u Dolní Lipky.
Původní obec vyrůstala v široké nivě proti toku
řeky, později se rozšiřovala po jejím toku k
dnešnímu dolnímu konci.
www.lichkov.cz |
|
|
|
| |
•
Luisino Údolí (Gruß aus
Luisenthal) |
|
| |
 |
Horská
víska (876 m) pod Velkou Deštnou. Připomíná se roku
1828 jako dřevorubecká osada, patřící původně k obci
Jedlová. Dnes chalupy slouží pro rekreaci a je zde
hájovna. Za svůj název vděčí tehdejšímu vlastníku
solnického panství Antonínu Slivkovi, rytíři ze
Slivic, který osadu pojmenoval po své matce.
www.orlickehory.net |
|
|
|
|
|
| |
 |
Obec
Mladkov je připomínána poprvé v roce 1350 v
souvislosti s dosazením faráře do farního kostela.
Základem obce je drobné náměstí nepravidelného
tvaru, protažené podél cesty přicházející z jihu
podél Orlice a pokračující strmým údolím potoka do
sedla Bystřických hor a do Kladska.
www.mladkov.cz |
|
|
|
| |
•
Moravský Karlov (Märische Karlsdorf) |
|
| |
 |
Moravský
Karlov je vesnice, která je od roku 1960 částí obce
Červená Voda. První písemná zmínka o obci je z roku
1630. Dominantou obce je kostel sv. Josefa
Kalasánského.
www.cervenavoda.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Pohraniční malebná víska (635 m) probouzející se
opět k životu při pravém břehu Divoké Orlice.
Dominantou barokní chrám - kostel Nanebevzetí panny Marie z r.
1723 netradičně orientován severo-jižně, díky čemuž
nejenže vznikla velmi působivá kompozice stavby nad
údolím Divoké Orlice, ale zároveň v poledne na Boží
hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na
svatostánek. Barokní chrám je 48 metrů dlouhý, 19
metrů široký a byl až 20 metrů vysoký.
www.neratov.cz |
|
|
|
|
O |
•
Olešnice (Giesshübel) |
|
| |
 |
Olešnice
v Orlických horách (Giesshübel) - letovisko a pohraniční obec
v údolí Olešenky (580 - 620 m). Východiště do
severní části Orlických hor. Poprvé se připomíná v
břevnovském urbáři roku 1369. Barokní kostel svaté
Máří Magdaleny z roku 1705.
www.olesnice.net |
|
|
|
|
|
| |
 |
Chata se
nachází nedaleko Zemské brány, nad Divokou Orlicí. V
téměř původní podobě stále slouží jako ubytovací a
stravovací zařízení.
www.orlickachata.cz |
|
|
|
|
P |
•
Pastviny (Pastwin/Weiden) |
|
| |
 |
Pastviny
- obec a letovisko se připomíná roku 1543. Původní
osada založena pastevci žampašského panství.
V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována
vodní nádrž Pastviny. Jezero je asi 7 km dlouhé,
plocha 110 ha, objem nádrže 11 mil. metrů
krychlových. Hráz je zděná, 43 m vysoká, 193 m
dlouhá. Součástí přehrady je i hydroelektrárna.
Památná Vejdova lípa, stará přes 800 let.
www.obecpastviny.cz |
|
|
|
|
R |
•
Rokytnice v Orl. horách (Rokitnitz) |
|
| |
 |
Město
založené ve 13. století. Na náměstí je zachována
řada roubených chalup s podloubím. Empírová kašna je
z 19. století. Barokní farní kostel Všech Svatých v
rohu náměstí je z let 1679 - 84. Renesanční
čtyřkřídlý jednopatrový zámek, postaven v letech
1548 - 53 na místě tvrze. "Hlavní město" Orlických
hor.
www.rokytnice.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Horská
ves a známé rekreační středisko v údolí Říčky a na
okolních svazích pod Anenským vrchem a pod Zakletým.
Připomíná se roku 1654 především jako dřevorubecká
osada.
Barokní
kostel Nejsvětější Trojice vzniknul
v letech 1790-1792, postaven na místě starší dřevěné
kaple.
V
1939 848 obyvatel, z toho jen 8 Čechů. V současné
době hlavně lyžařské středisko pod Zakletým (991 m).
www.obecricky.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Studené
s přilehlou osadou Bořitov je malá podhorská
vesnička, která leží 570 m nad mořem. Na
jihovýchodním úbočí kopce Studený jsou zajímavé
skalní útvary - „Studenecké skály". Katolický kostel
byl postaven v letech 1820 - 1822 a zasvěcen sv.
Anně.
www.studene.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Kramářovu
chatu na Suchém vrchu vystavěl KČT Jablonné n. O. v
letech 1924-28. V červenci 1928 byla slavnostně
otevřena za přítomnosti prvorepublikového předsedy
vlády Karla Kramáře.
Vodárenská věž v sousedství Kramářovy turistické
chaty byla postavena v letech 1931-1932. V současné době slouží jako
rozhledna.
www.suchak.cz |
|
|
|
|
|
| |
 |
Nevýrazný
vrch (1027 m) v hlavním hřebenu Orlických hor.
Původně zde stávala horská osada Šerlich. Masarykova
chata byla postavena Klubem českých turistů v Hradci
Králové. Veřejnosti byla chata otevřena dne 27. 9.
1925 pod patronací Aloise Jiráska, byť on samotný se
vlastního otevření chaty nezúčastnil. Náklady na
stavbu činily 967 000 Kč.
www.ubytovani-serlich.cz |
|
|
|
| |
•
Šerlišský mlýn (Schierlichmühle) |
|
| |
 |
Hotel
a výletní místo v zalesněném údolí Bělé. V hlubokém
zalesněném údolí mezi svahy Šerlichu a Kamenného
vrchu tu stál skutečně vodní Postlerův mlýn.
Křižovatka značených turistických cest.
www.orlickehory.net |
|
|
|
|
V |
•
Vrchmezí (Hohe Menze) |
|
| |
 |
Nejsevernější tisícovkou a čtvrtou nejvyšší horou
Orlických hor. Před rokem 1945 bylo Vrchmezí hojně
navštěvovaným turistickým cílem, na vrcholu stála
chata s ubytovnou a rozhledna. V roce 1946 chata za
záhadných okolností vyhořela a do dneška po ní
zůstaly jen nepatrné zbytky základů.
www.orlickehory.net |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
 |
Chráněný
přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Je tak
pojmenován skalnatý úsek Divoké Orlice protínající
pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor.
Řeka zde vyhloubila romantické údolí v pevných, ale
rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí
Čech.
www.orlickehory.net |
|
|
|
|
Ž |
•
Žamberk (Senftenberg) |
|
| |
 |
Město v
podhůří Orlických hor, rozprostřené v údolí řeky
Divoká Orlice. Žamberk je turistickým východiskem do
jižní části Orlických hor i jejich podhůří.
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině z
roku 1332. Barokní kostel sv. Václava z r. 1738.
www.zamberk.cz |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
