Centrum
biologické ochrany se
speciální nemocnicí v
Těchoníně v Orlických horách
by už brzy nemuselo patřit
české armádě. Částečně stále
utajované zařízení schopné
léčit následky útoku
biologickými zbraněmi nebo
velkých epidemií je drahé a
málo využívané. Armáda proto
zvažuje, že se ho zbaví.
Co dělat dál s Těchonínem, to má tento týden projednat vláda. Poté chce ministerstvo obrany plán představit veřejnosti.
"Pokud to nebude platit někdo jiný, bude muset Těchonín skončit," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Hlavní důvod, proč se případně vzdát specializovaného ústavu, jsou finance. Celý projekt už stál jen v investicích přes jednu a čtvrt miliardy korun. Provoz Těchonína stojí ročně kolem 70 milionů korun, dalších sto milionů tu potřebují na investice do dokončení laboratoří.
Jednou z možností je převod na ministerstvo zdravotnictví. Jenže i to se potýká s nedostatkem peněz. "Ta jednání se teprve povedou," komentoval možnosti mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Pokud se armáda Těchonína skutečně zbaví, poruší slib vlády daný Severoatlantické alianci. Po 11. září 2001 se totiž očekávalo, že Česká republika bude v rámci NATO specialistou na biologické a chemické zbraně.
Ministr i reformátor armády chtěli najít využití v rámci NATO
Informace o možném konci už prosákly i mezi personál. "Šuškanda o zrušení koluje po ústavu již od podzimu," uvedl pracovník, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován, redakce ale jeho jméno zná.
Podle něj zaměstnanci stále nevědí, zda tu bude pokračovat provoz v omezeném rozsahu, nebo se zařízení v nynější podobě zruší úplně.
Jiří Šedivý, náměstek ministra a šéf týmu pro armádní reformu, přitom ještě v polovině února na dotazy iDNES.cz odpověděl, že Těchonín by se měl zachovat. Navzdory vědomí, že je to zařízení drahé a málo využité.
Měnit se podle něj neměl ani účel nemocnice, tedy mírnit následky biologické války nebo epidemií. Stejně se dříve na adresu centra vyjádřil také ministr obrany Alexandr Vondra. Zařízení je podle něj unikátní.
Podstatně lépe by se dalo centrum využívat po dokončení speciálních laboratoří. Ty ale potřebují další injekci, která by se pohybovala kolem sta milionů korun. Ministerstvo nicméně v současné době takovou částku nemá.
Co dělat dál s Těchonínem, to má tento týden projednat vláda. Poté chce ministerstvo obrany plán představit veřejnosti.
"Pokud to nebude platit někdo jiný, bude muset Těchonín skončit," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Hlavní důvod, proč se případně vzdát specializovaného ústavu, jsou finance. Celý projekt už stál jen v investicích přes jednu a čtvrt miliardy korun. Provoz Těchonína stojí ročně kolem 70 milionů korun, dalších sto milionů tu potřebují na investice do dokončení laboratoří.
Jednou z možností je převod na ministerstvo zdravotnictví. Jenže i to se potýká s nedostatkem peněz. "Ta jednání se teprve povedou," komentoval možnosti mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Pokud se armáda Těchonína skutečně zbaví, poruší slib vlády daný Severoatlantické alianci. Po 11. září 2001 se totiž očekávalo, že Česká republika bude v rámci NATO specialistou na biologické a chemické zbraně.
Ministr i reformátor armády chtěli najít využití v rámci NATO
Informace o možném konci už prosákly i mezi personál. "Šuškanda o zrušení koluje po ústavu již od podzimu," uvedl pracovník, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován, redakce ale jeho jméno zná.
Podle něj zaměstnanci stále nevědí, zda tu bude pokračovat provoz v omezeném rozsahu, nebo se zařízení v nynější podobě zruší úplně.
Jiří Šedivý, náměstek ministra a šéf týmu pro armádní reformu, přitom ještě v polovině února na dotazy iDNES.cz odpověděl, že Těchonín by se měl zachovat. Navzdory vědomí, že je to zařízení drahé a málo využité.
Měnit se podle něj neměl ani účel nemocnice, tedy mírnit následky biologické války nebo epidemií. Stejně se dříve na adresu centra vyjádřil také ministr obrany Alexandr Vondra. Zařízení je podle něj unikátní.
Podstatně lépe by se dalo centrum využívat po dokončení speciálních laboratoří. Ty ale potřebují další injekci, která by se pohybovala kolem sta milionů korun. Ministerstvo nicméně v současné době takovou částku nemá.